Foceno s bleskem - 1956

Většina starých fotek mých předků, které mám v rodinném archivu, je nafocena venku. Přišel fotograf s fotoaparátem a potřeboval dobré světlo, které ve starých venkovských chaloupkách nebylo. Všichni se tedy odebrali ven, obvykle na zahradu, kde našli nějaký vzhledný keřík, utvořili formaci a vyfotili se. Někdy žádný keřík nebyl k dispozici, pak postačil třeba plot nebo strom.

Následující fotka je focena v zimě roku 1956. Když se dostavil amatérský fotograf, byla venku už tma. Blesk nebyl k dispozici, ale s tím si uměl poradit. Rodina byla poskládána kolem stolu a fotograf zaujal místo u dveří. Futra pečlivě potřel jakousi vodičkou, nachystal si záběr a když byl spokojený, řekl: "Tak pozor, nehýbat se." Rodina ztuhla a fotograf škrtl sirkou. Celá futra vzplála plamenem. Teď! Zmáčkl spoušť ve správném okamžiku. A my tak máme krásný doklad toho, jak vypadali moji prarodiče, když je něco hodně, ale hodně překvapilo.

Vlevo sedící babička překvapeně zvedá obočí, její nejmladší dcerka - miminko se tváří zaujatě, děda úplně napravo vykulil oči, stejně jako jeho malý syn, který sedí na klíně své sestře, tomu spadla i spodní čelist. Sestra se ovšem vůbec nenechala rozhodit tím, že hoří, a zachovává připravenou pózu. Mladší sestru vedle oheň v pokoji příjemně pobavil a naladil na večeři. Co takhle něco flambovaného? Nejstarší sestru cloní naaranžovaná láhev vína (prarodiče běžně víno nepili), která zřejmě fotografovi přišla jako neškodný detail.